Národní házená v Ústeckém kraji kdysi a dnes

05.05.2009 12:19

O kořenech ryze českého národního sportovního odvětví, jakým je naše Národní házená, lze se dočíst na každých udržovaných a aktualizovaných webových stránkách, stejně tak se bohužel (nejen na stránkách) téměř každý den potýkáme s oprávněnými nářky nad ústupem národní házené z dřívějších tradičních pozic. Ikdyž národní házená neměla v českých luzích a hájích nikdy na růžích ustláno, její stvořitelé - páni profesoři Václav Karas, Josef Klenka, Antonín Krištof, by zřejmě protestovali proti současnému trendu potírání, resp. nepodpory snah o amatérský sport v ČR (nemluvě o ctihodné myšlénce Barona Pierre de Coubertaina). Je až s podivem, že se nesnaží příslušné aparáty využít menší finanční náročnosti národní házené oproti komerčním sportům provozovaným nejen na území našeho státu.

Oproti dřívějším dobám zřejmě nemůže být se základnou týmů spokojená ani jedna z oblastí ČR, již léta se však dělí o nechtěný prim této chudoby právě naše Severočeská oblast s regionem Středočeským. O to tristnější je tato skutečnost při vědomí, že Severočeši se významnou měrou podíleli na rozjezdu Národní házené. Kdo z dnešních hráčů, nebo činovníků aktivních házenkářských klubů ví, že prvním místem v dnešním Ústeckém kraji kde národní házená zakotvila, byla Roudnice nad Labem? To bylo ještě před první světovou válkou. Ani válka však házenou nezničila a od neorganizovaných zápasů se tak naše hra dobrala i k oficiálním soutěžím, které musely ustoupit pouze druhé světové válce a defacto i dnešní globalizační době. Nebyl vždy početní stav Severočeské oblasti závislý na 7 aktivních klubech, z toho pouze dvou aktivních ve všech kategoriích.

Druhý nejvýznamější počin v rámci rozjezdu tehdy nového sportu v rámci Severních Čech byl dokonce spjat s Mostem, který byl 16.6.1920 místem konání sjezdu delegátů odborů, jehož součástí byla ustavující valná hromada s celkem 26 ! delegáty svých klubů z obcí a měst jako: Most, Souš, Bílina, Louny, Duchcov, Terezín, Neštěmice, Trnovany, Postoloprty, Žatec a Litoměřice. A to byl jen začátek (pro zajímavost meziměstské utkání mezi Mostem a Žatcem, jedinými přeživšími kluby nejstarší éry, v této době dopadlo nerozhodným výsledkem 2:2), protože v následujících letech se k házenkářskému hnutí připojovali obce další: Proboštov, Košťany, Trnovany, Toužetín, Hřivčice, v Mostě vznikala kvůli enormnímu zájmu další družstva. Česká házená byla dále hrána v Kopistech, Rudolicích, Záluží, Hrdlovce, Duchcově, Pozorce (Cukmantlu), Řetenicích, Srbicích, Hudcově, Sobědruhách, Chomutově, Trmicích, Ústí nad Labem, Běhánkách, Kladrubech, Nové Vsi, Světci, Dolním Litvínově, Zabrušanech, Komořanech, Ervěnicích, Krásném Březně, Ledvicích, Chudeříně, Hostomicích, Modlanech, Roudníkách, Oseku, Lomu, Bohosudově, Slavětíně, Lenešicích, Horním Litvínově, Mšeně, Toužetíně, Podmoklech, Děčíně, Jeníkově, Jirkově, Benešově n.Pl., Podluskách, Chabařovicích, Nových dvorech, Ctiněvsi, Libochovicích, Dolním Jiřetíně, Břežánkách, Vyklicích a zcela jistě by se našla další místa. Samosebou zástupci dnešní společnosti budou hořekovat o jiné době, ale ti praví zapálenci pro věc musí po výčtu tolika zaniklých hracích míst vzteky něco rozbít anebo zamáčknou slzu v oku. Pouze pro pořádek nechť jest dodáno, že samosebou díky takovému počtu družstev různých kategorií mohly se hrát soutěže v různých liniích, tehdy DTJ, Sokol a FPT.

Bohužel pak přišla okupace našeho státu ze stran národů, které měly údajně lepší vlasy, oči, geny a tedy i větší právo na všechno a tak s plánovanou likvidací (nejen) Čechů a Slováků, se zasloužili tito nadřazenci mj. i o přerušení českého házenkářského hnutí.

Ani válečný stav však nezatratil touhu Čechů zápolit v národní házené a tak po krutých dobách války, prořídlé házenkářské organizace opět navázaly na vlastní tradici v rámci Krušnohorské župy. Házenou se podařilo udržet v Mostě, Chomutově, Žatci, Litvínově, Kopistech, Hrdlovce, Bílině, Trnovanech, Teplicích, Proboštově, Řetenicích, Hudcově, Hřivčicích, Chabařovicích, Ústí n.L., Litoměřicích a Lounech. Ale rozhodně nejde o konečný výpis tedhy aktivních klubů. Např. na základě dochovaných materiálů můžeme závidět, že v naší oblasti musela být tehdejší župa rozdělena na 4 skupiny, ve kterých se střetlo celkem 34 týmů a 1. poválečným titulem z r. 1946 mezi muži by se mohl do současné doby pyšnit dnes již neexistující SK Kadaň (ano, tak i v Kadani se hrálo). A protože tento článek neměl za cíl nic jiného než poukázat, že národní házená není, resp. nebyla pouze doménou několika spolků o pár exotech, dovoluji si zapsat i další zúčastněné, dosud nezmíněné kluby jako Střekov, Boletice, Vrbičany, Klášterec, Jirkov, M. Březno a nemluvě o tom, že ve městech jako Ústí n.L., Teplice byly dva na sobě nezávislé kluby, v Chomutově dokonce tři.

Národní, resp. Česká házená byla na vzestupu, byť docházelo i k odstoupení jednotlivých oddílů ze soutěží, mnohdy nejen kvůli sportovní stránce. A jak byla brána Česká házená v Severních Čechách prestižně svědčí i konání akcí jako byla Státní škola české házené s účastí 137 zástupců klubů z celé republiky v Litvínově, nebo Dni české házené na českém severu, kdy zápasům házené přihlíželo přes 10.000 diváků. Při konfrontaci s dalšími oblastmi pak můžeme číst dnes v národní házené netušený název měst jako Karlovy Vary, či České Budějovice.

Doposud bylo psáno pouze o složkách dospělých, kteréžto v sezóně 2008-2009 na dnešní bídu v rámci Severočeské oblasti dají dohromady solidní početní tabulku. O dorosteneckých kategoriích se ale v dnešní době zmiňovat jde pouze těžko a tak srovnání s rokem 1951 a tehdejšími 14 dorosteneckými družstvy se jeví jako tajné přání, nemluvě o roce 1952 kdy počet dorostenců a dorostenek v 97 ! družstvech dosahoval 644 hráčů. V dnešní době by vzbuzení takového zájmu o cokoli, vyjma výpočetní techniky, bylo na Nobelovu cenu. Proto je tolik ceněný úspěch v podobě vítězů tehdejších krajských přeborů, v jakékoli kategorii.

S rokem 1952 se tak mohou pyšnit příznivci házené v Mostě, neboť zdejší družstvo Včela Most vybojovalo titul Krajského přeborníka a na závěrečném finále o přebor republiky mužů tehdejší tisk zaznamenal, že družstvo Slavoje Most skončilo na velmi čestném 3. místě.

V roce 1953 byl systém házené reorganizován, v mužské kategorii čítal krajský přebor 11 týmů: (jmenováno dle konečného pořadí v sezóně) PDA Chomutov, Baník Hrdlovka, PDA Litoměřice, Baník Kopisty, Jiskra litvínov, Baník Chomutov B, Spartak Teplice, Sokol Hřivčice, Sokol Hudcov, Jiskra Řetenice, Baník Žatec. Družstva Slavoj most a Baník Chomutov A bojovala v celostátním mistrovství mužů (dnešní 1.liga).

I další rok 1954 zaznamenává narůstající zájem o házenou, ale již jsou zde patrné problémy se získáváním kvalitních činovníků a organizátorů (zde je náznak první podobnosti s dneškem). Tabulka krajského přeboru mužů pro rok 1954 musela býti dokonce rozdělena na dvě skupiny. Skupina A: Baník Chomutov B, Sokol Hřivčice, Baník Žatec, Baník Kopisty, Slavoj Most B, Lokomotiva Chomutov, Jasiok Žatec, Milešovka Žatec. Skupina B: PDA Litoměřice, jiskra Litvínov, Baník Hrdlovka, Baník Proboštov, Sokol Hudcov, Baník Chabařovice, Slavoj Teplice a Baník Ohníč. Nejlepší družstva kraje Slavoj Most a B.Chomutov jsou nedílnou součástí celostátního přeboru, když dokonce Slavoj Most se umisťuje na 3. místě. Po vítězné sezóně rozšiřuje severočeské zástupce v nejvyšší soutěži ještě tým PDA Litoměřice. Mezi ženami se zařazují do celostátních soutěží Slavoj Teplice, Lokomotiva Bílina a Baník Chomutov. V roce 1954 pro Most zařídili úspěch v podobě vítězství v krajském přeboru mladší žáci Baníku Most.

Kdyby někdo ještě stále pochyboval o tom, že národní házená na Sever Čech, neřku-li na Mostecko patří, nechť vezme na vědomí, že v roce 1954 byl jedním z mosteckých klubů, konkrétně KV DSO Baník pořádán turnaj mládeže, kterého se zůčastnilo celkem 18 družstev z Mostu a Kopist!!! Ani ženy Mostu nebyly stranou, byť ve vzpomínaném roce ze soutěže vystoupily z pozice vedoucího týmu soutěže.

Co se dělo v házenkářském hnutí Severočeské oblasti od dalších let se pokusíme popátrat. Na závěr je však třeba zopakovat, že pravým důvodem sepsání, resp. opsání článku z pramenů Památníku České házené 1905-1955, jejíž redakční úpravu provedli F.Vysloužil, B.Židlický, S.Sembdner, nebylo zahltit nikoho jiným poznatkem než počtem a zájmem míst v Severních Čechách, které dnes doslova paběrkují v kdysi své dominantní disciplíně (myšleno zájmem a početní základnou).

V roce 1955 končívali se podobné práce ve smyslu: "Nechť žije a mohutní česká házená i v budoucnosti!" (cit. St.Sembdnera). V roce 2009 je na místě i dovětek: Nechť je nechán alespoň nějaký prostor pro budoucnost české házené!

V roce 2017: Další historii národní házené v Ústeckém a později Severočeském kraji můžete sledovat na www.nh-sc.cz.

Zpět